Doporučení a stanoviska

Aktualizace Doporučeného postupu Společnosti infekčního lékařství a České vakcinologické společnosti ČLS JEP. Jako hyposplenismus označujeme stavy, kdy je slezina sice anatomicky přítomna, neplní však adekvátně svoje funkce. Jako asplenii označujeme stav, kdy slezina definitivně chybí (anatomická asplenie), nebo definitivně ztratila svou funkci (funkční asplenie).

Toto doporučení nahrazuje a doplňuje všechna předchozí doporučení týkající se očkování nebo přeočkování proti onemocnění covid‑19 vydaná ČVS ČLS JEP před datem 11. září 2024.

NIZP, sekce imunologická a vakcinologická, 15. prosince 2021. V případě aplikace očkovací látky proti nemoci covid‑19, je nezbytné před každým podáním očkovací látky, posoudit aktuální zdravotní stav očkovaného jedince a řádně odebrat anamnézu zaměřenou na bezpečnou aplikaci vakcíny. Součástí je posouzení možných kontraindikací očkování.

Očkování patří k nejdůležitějším nástrojům prevence infekčních onemocnění a používání vakcín zabraňuje milionům lidských úmrtí ročně. Proti největší infekční hrozbě současnosti, viru SAR-CoV-2, způsobujícímu onemocněné COVID-19, zatím není k dispozici očkovací látka a ani ji v nejbližších měsících nelze očekávat.

V souvislosti s výskytem onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2 vydává Česká vakcinologická společnost ČLS JEP následující stanovisko k provádění preventivního očkování dětí: Provádění vakcinace dětí v rámci pravidelného očkování nebo hrazeného očkování je možné bez omezení i v současné epidemiologické situaci.

Doporučení pro očkování těhotných žen proti pertusi v České republice - doplnění národní strategie očkování proti pertusi z 8. prosince 2015. Pertuse (černý kašel) je akutní onemocnění vyvolané bakterií Bordetella pertussis. Jedná se o vysoce infekční, striktně interhumánní, přenosné respirační onemocnění, kterému lze předcházet očkováním.

Chřipka je infekční onemocnění dýchacích cest způsobující vysokou morbiditu a mortalitu. Každoročně je viry chřipky infikováno 5-15 % obyvatel. Nejvyšší mortalitu, riziko rozvoje komplikací a hospitalizace mají senioři a osoby jakéhokoliv věku s vybranými chronickými onemocněními.

Klíšťová encefalitida (dále KE) je závažná akutní neuroinfekce způsobená RNA virem ze skupiny klíšťových encefalitid (rod Flavivirus, čeleď Flaviviridae), jehož hlavním přenašečem v našich podmínkách je klíště obecné, Ixodes ricinus.

6. března 2023
Technická aktualizace 5. 1. 2024

Tímto doporučením se aktualizuje Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP pro očkování proti invazivním meningokokovým onemocněním z 1. 6. 2020.

Předčasně narozené dětí (narozené před dokončeným 37. gestačním týdnem) mají zvýšené riziko získání očkováním preventabilních infekcí a rozvoje jejich komplikací.

Neurologická onemocnění jsou často více spojována se strachem z výskytu nežádoucích účinků očkování, než s riziky samotných infekčních onemocnění. Neurologicky nemocné děti jsou přitom nezřídka ve vyšším riziku komplikací i zhoršení průběhu základního onemocnění, pokud infekčně onemocní. Tuto morbiditu a mortalitu infekcí lze částečně ovlivnit vakcinací.

Tímto se nahrazuje doporučení ČVS ze dne 7. března 2022. Hlavními změnami proti doporučení ze 7. 3. 2022 je změna postupu očkování u dětí (osob), u nichž nelze ověřit, zda jejich očkování bylo zahájeno na Ukrajině a v jakých termínech.

Pásový opar, herpes zoster (HZ) je onemocnění způsobené reaktivací viru varicella-zoster a je hrozbou pro každého, kdo v minulosti onemocněl planými neštovicemi. V Evropě prodělá onemocnění planými neštovicemi více jak 90 % osob, v České republice (ČR) podle údajů sérologického přehledu z let 1996-1997 dokonce 90–98 % osob starších 40 let.

Virus varicella-zoster (VZV) patří mezi DNA viry, jedná se o herpetický virus z čeledi Alfa-Herpesviridae. Lidský organismus je jediný rezervoár a zdroj infekce. Přestože má jediný sérotyp, genové analýzy umožňují jeho další dělení na 7 genotypů. Varicela (plané neštovice) je primární manifestací infekce, reaktivací viru v senzitivních gangliích dochází k onemocnění herpes zoster.

Aktualizace 1.3. 2024 (1. verze z 13. prosince 2023)

Virus varicella-zoster (VZV) patří mezi DNA viry, jedná se o herpetický virus z čeledi Alfa-Herpesviridae. Lidský organismus je jediný rezervoár a zdroj infekce. Přestože má jediný sérotyp, genové analýzy umožňují jeho další dělení na 7 genotypů. Varicela (plané neštovice) je primární manifestací infekce, reaktivací viru v senzitivních gangliích dochází k onemocnění herpes zoster.

Vzhledem k výpadkům v dostupnosti jednotlivých vakcín proti planým neštovicím vydává Česká vakcinologická společnost ČLS JEP následující stanovisko k možné zaměnitelnosti dvou schválených vakcín používaných v České republice.

Toto doporučení nahrazuje Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP pro očkování proti pneumokokovým onemocněním ze dne 21.12. 2022.

Streptococcus pneumoniae běžně označovaný jako pneumokok patří k nejčastějším bakteriálním původcům onemocnění u dětí. Pneumokokové infekce mají velmi různorodé manifestace a klinické jednotky od slizničních onemocnění...

Rotaviry patří celosvětově mezi nejčastější původce akutní gastroenteritidy (RVGE) u dětí mladších 5 let. Téměř každé dítě mladší 5 let je infikováno, nejčastěji v kojeneckém věku. V Evropě umírá kvůli rotavirům ročně kolem 230 dětí mladších 5 let, 87 tisíc je hospitalizováno a 700 tisíc dětí tohoto věku je ročně ambulantně ošetřeno. Světová zdravotnická organizace zařadila prevenci rotavirových onemocnění mezi své priority v globálním očkovacím akčním plánu do roku 2020.

Respirační syncytiální virus (RSV) patří k nejčastějším příčinám hospitalizace pro infekce dolních cest dýchacích v kojeneckém věku. RSV infekce nemají žádnou kauzální terapii. Léčba je pouze podpůrná a mnohdy zahrnuje intenzivní péči. Od roku 2023 jsou k dispozici nové možnosti prevence RSV infekcí v kojeneckém věku prostřednictvím pasivní imunizace kojence očkováním těhotné matky nebo podáním monoklonálních protilátek v novorozeneckém nebo kojeneckém věku.

Spalničky jsou akutní vysoce nakažlivé exantémové onemocnění vyvolané virem ze skupiny paramyxovirů s inkubační dobou 8-21 dnů. Onemocnění se přenáší kapénkovou infekcí. V první katarální fázi, která začíná obvykle 10. den po nákaze a trvá přibližně 4 dny je přítomna horečka, rýma, kašel a konjunktivitida.

Výše uvedené odborné společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP), včetně České nefrologické společnosti dlouhodobě podporují prevenci infekčních nemocí prostřednictvím očkování.

V České republice stále přetrvává nízká proočkovanost nejvíce zranitelných skupin obyvatel, včetně pacientů s vybranými chronickými onemocněními. Mezi takové patří zejména pacienti s chronickým onemocněním srdce, cév, plic, ledvin, metabolickým onemocněním.

V současné době jsou praktičtí lékaři pro děti a dorost ze strany rodičů opakovaně žádáni o doočkování jejich dosud neočkovaných dětí (tj. dětí neočkovaných na přání rodičů nebo z jakýchkoliv jiných než zdravotních indikací, včetně doočkování dětí cizinců). Hlavními důvody bývá plánovaný nástup do předškolního zařízení, pominutí obavy z očkování při dosaženém věku dítěte nebo dlouhodobý pobyt dětí cizinců.

Stanovisko Ministerstva zdravotnictví k ustanovení § 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

K očkování proti tetanu v dospělosti je v rámci pravidelného očkování používána monovakcína s obsahem 40 IU/ml tetanického anatoxinu. Vakcína se aplikuje hluboko intramuskulárně, přednostně do deltového svalu. V dospělém věku se provádí očkování proti tetanu k zajištění dostatečné protekce získané primovakcinací v dětství nebo při poranění a nehojících se ranách. Poslední booster dávka dětského věku je podle očkovacího kalendáře aplikovaná v 10-11 letech (u osob narozených v roce 1999 a později) nebo ve 14 letech (u osob narozených v roce 1998 a dříve).

Aspirace při očkování je proces, během kterého se zpětným tahem za píst stříkačky s vakcínou přesvědčíme, zda vakcínu při parenterálním podání neaplikujeme do krevní cévy. Aspirace, zejména při intramuskulární aplikaci, je stále běžně rozšířenou praxí, která byla doporučována po desetiletí i přes to, že pro její opodstatněnost není dostatek vědeckých důkazů.