» Doporučení a stanoviska » Stanovisko ČVS, České pneumolo...
5. 9. 2024

Stanovisko ČVS, České pneumologické a ftizeologické společnosti, SNEH, Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii, ČNeoS, České kardiologické společnosti ČLS JEP a České nefrologické společnosti k podpoře očkování za hospitalizace

Výše uvedené odborné společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP), včetně České nefrologické společnosti dlouhodobě podporují prevenci infekčních nemocí prostřednictvím očkování. S ohledem na odborná doporučení, potřebu zajištění široké dostupnosti a zjednodušení přístupu k vakcinaci s využitím každé příležitosti kontaktu pacienta se zdravotnickým zařízením se odborné společnosti jednoznačně vyslovují pro možnost poskytování hrazeného očkování i za hospitalizace v lůžkových zdravotnických zařízeních.

V České republice je nedostatečná proočkovanost proti řadě infekčních onemocnění, v jejímž důsledku dochází ke zbytečným případům závažných infekcí, hospitalizacím i úmrtím. Nemocnice poskytují péči rizikovým a chronicky nemocným, u nichž je riziko komplikací preventabilních infekčních onemocnění výrazně vyšší oproti zdravým osobám. Jedná se například o osoby se základním kardiovaskulárním, respiračním, metabolickým, renálním, hepatálním či neurologickým onemocněním, pacienty se závažnými primárními či sekundárními imunodeficity, onkologicky nemocné či předčasně narozené děti. U celé řady stavů je podle aktuálních doporučených postupů indikováno očkování za hospitalizace (vakcinace proti chřipce u pacientů po akutním infarktu myokardu, zahájení očkování předčasně narozených dětí apod.). Zároveň u řady pacientů při elektivních nebo diagnostických hospitalizacích či po stabilizaci stavu před dimisí je zcela bezpečné a vhodné doplnit vakcinaci proti vybraným preventabilním infekcím (například proti chřipce, infekcím SARS‑CoV‑2, RSV, pneumokokům, černému kašli). Na základě zkušeností z ostatních zemích to zvyšuje proočkovanost a dostupnost očkovacích látek pro pacienty. Motivace pacienta pro očkování je v době hospitalizace nebo těsně před propuštěním daleko vyšší než později, kdy je navíc kvůli vakcinaci nutné navštívit praktického lékaře. Někteří, zejména dospělí pacienti ani svého registrujícího praktického lékaře nemají a zcela tak očkování unikají.

Umožnění vakcinace v nemocnicích usnadní přístup populace k očkování, čímž zvýší ochranu rizikových pacientů před infekcemi, které pro ně mohou být závažné a život ohrožující. Možnost vakcinace za hospitalizace, včetně jejího bezodkladného vykázání v systému elektronické evidence očkování také zlepší připravenost na epidemie a pandemie a zvýší efektivitu kontroly epidemií. Integrace vakcinace do nemocničních služeb podporuje celistvost a komplexnost poskytované péče a zlepšuje celkovou koordinaci zdravotních služeb. Obdobný přístup je standardní v celé řadě vyspělých zemí světa.

Česká vakcinologická společnost, Česká pneumologická a ftizeologická společnost, Společnost nemocniční hygieny a epidemiologie, Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii, Česká neonatologická společnost ČLS JEP, Česká kardiologická společnost a Česká nefrologická společnost doporučují umožnit úhradu očkovacích látek a administrace vakcín za hospitalizace v lůžkových zařízeních obdobně jako v ambulantní péči, z veřejného zdravotního pojištění, tak, aby očkovací látky byly hrazeny nad rámec základní platby za péči o pacienta, tedy jako ZULP s kódem vakcinace a očkování nebylo pro poskytovatele zdravotních služeb ztrátové. Současně doporučujeme zjednodušit vykazování vakcinace směrem k plátcům. Rozšíření možnosti očkování v nemocnicích za hospitalizace představuje důležitý krok ke zlepšení prevence nemocí a ochrany veřejného zdraví. Podpora vakcinace v nemocnicích přispěje k širší dostupnosti očkovacích látek a posílí schopnost našeho zdravotního systému efektivně reagovat na současné i budoucí zdravotní výzvy.

Schváleno výborem České vakcinologické společnosti ČLS JEP dne 30.8.2024
Schváleno výborem České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP dne 5.8. 2024
Schváleno výborem Společnosti nemocniční hygieny a epidemiologie ČLS JEP dne 8.8. 2024
Schváleno výborem České Kardiologické společnosti ČLS JEP dne 16.8.2024
Schváleno výborem Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP dne 20.8.2024
Schváleno výborem České neonatologické společnosti ČLS JEP dne 2.8. 2024
Schváleno výborem České nefrologické společnosti dne 5.9. 2024

 

Zdroje

  1. Improving access to vaccination for vulnerable populations in healthcare settings. European Journal of Public Health (2020).
  2. Protecting immunocompromised patients through vaccination. Clinical Infectious Diseases (2019).
  3. Vaccination of healthcare workers: a review of current literature. Infection Control & Hospital Epidemiology (2020).
  4. Role of hospitals in vaccination during pandemics. Journal of Hospital Medicine (2021)
  5. Integrating vaccination services into routine hospital care. Health Affairs (2019).
  6. Policy changes to support hospital-based vaccination. The Lancet Public Health (2020).
  7. Funding strategies for hospital vaccination programs. BMJ Global Health (2019).
  8. Educational interventions to improve healthcare workers' vaccination rates. American Journal of Infection Control (2021).

Stáhnout jako PDF

Mohlo by Vás zajímat

V České republice stále přetrvává nízká proočkovanost nejvíce zranitelných skupin obyvatel, včetně pacientů s vybranými chronickými onemocněními. Mezi takové patří zejména pacienti s chronickým onemocněním srdce, cév, plic, ledvin, metabolickým onemocněním.

V současné době jsou praktičtí lékaři pro děti a dorost ze strany rodičů opakovaně žádáni o doočkování jejich dosud neočkovaných dětí (tj. dětí neočkovaných na přání rodičů nebo z jakýchkoliv jiných než zdravotních indikací, včetně doočkování dětí cizinců). Hlavními důvody bývá plánovaný nástup do předškolního zařízení, pominutí obavy z očkování při dosaženém věku dítěte nebo dlouhodobý pobyt dětí cizinců.

Stanovisko Ministerstva zdravotnictví k ustanovení § 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

K očkování proti tetanu v dospělosti je v rámci pravidelného očkování používána monovakcína s obsahem 40 IU/ml tetanického anatoxinu. Vakcína se aplikuje hluboko intramuskulárně, přednostně do deltového svalu. V dospělém věku se provádí očkování proti tetanu k zajištění dostatečné protekce získané primovakcinací v dětství nebo při poranění a nehojících se ranách. Poslední booster dávka dětského věku je podle očkovacího kalendáře aplikovaná v 10-11 letech (u osob narozených v roce 1999 a později) nebo ve 14 letech (u osob narozených v roce 1998 a dříve).

Aspirace při očkování je proces, během kterého se zpětným tahem za píst stříkačky s vakcínou přesvědčíme, zda vakcínu při parenterálním podání neaplikujeme do krevní cévy. Aspirace, zejména při intramuskulární aplikaci, je stále běžně rozšířenou praxí, která byla doporučována po desetiletí i přes to, že pro její opodstatněnost není dostatek vědeckých důkazů.