» Doporučení a stanoviska » Stanovisko k vzájemné kombinov...
2. 11. 2022

Stanovisko k vzájemné kombinovatelnosti vakcín Varilrix a Varivax proti planým neštovicím

Vzhledem k výpadkům v dostupnosti jednotlivých vakcín proti planým neštovicím vydává Česká vakcinologická společnost ČLS JEP následující stanovisko k možné zaměnitelnosti dvou schválených vakcín používaných v České republice.

Vakcíny
V obou případech se jedná o živé atenuované vakcíny  vycházející z původního vakcinačního  kmene Oka v různé modifikaci:

  • Vakcína Varilrix (GlaxoSmithKline Biologicals SA) obsahující 1995,26 PFU živého oslabeného viru varicely (kmen Oka) produkovaného na tkáňové kultuře MRC-5 lidských diploidních buněk v 0,5 ml jedné dávky.
  • Vakcína Varivax (Merck Sharp&Dohme B.V.) obsahující ≥ 1 350 PFU živého oslabeného viru varicely (kmen Oka/Merck) produkovaného na tkáňové kultuře MRC-5 lidských diploidních buněk v 0,5 ml jedné dávky.

Zaměnitelnost

  • Obě vakcíny proti planým neštovicím je možné vzájemně kombinovat. Po podání jedné dávky vakcíny Varilrix nebo Varivax lze podat jednu dávku jiné vakcíny proti varicele, bez ohledu na pořadí dávky.
  • Osobám, které byly dříve očkovány jednou dávkou vakcíny Varilrix, lze podat druhou dávku vakcíny Varivax.
  • Osobám, které byly dříve očkovány jednou dávkou vakcíny Varivax, lze podat druhou dávku vakcíny Varilrix.

Způsob podání a očkovací schéma
Vakcíny se podávají preferenčně subkutánně (s.c.). Intramuskulární podání (i.m.) je také možné. Preferovanými místy k podání injekce jsou u malých dětí anterolaterální oblast stehna a u větších dětí, dospívajících a dospělých oblast deltového svalu.

Očkovací schéma je dvoudávkové. Pokud se s vakcinací začne mezi 9. a 12. měsícem věku, druhá dávka se podává nejméně po 3 měsících.

U jedinců starších 12 měsíců je vhodné druhou dávku podat nejméně 6 týdnů po podání první dávky. V žádném případě nemá být interval mezi dávkami kratší než 1 měsíc.

Není-li podána druhá dávka vakcíny v doporučených intervalech, doplní se kdykoliv později v případě, že jedinec od podání první dávky neprodělal klinickou formu planých neštovic.

Obě očkovací látky lze rovněž podávat vnímavým jedincům exponovaným planým neštovicím jako post-expoziční profylaxe kontaktů s nemocným. Vakcinace do 3 dnů od expozice může zabránit klinicky zjevné infekci (≥ 90% účinnost) nebo může průběh modifikovat. Navíc existují omezené údaje ukazující, že očkování až 5 dní od expozice může pozitivně modifikovat závažnost průběh infekce (70% účinnost). 

 

Prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.
předseda
Česká vakcinologická společnost ČLS JEP

Schváleno výborem ČVS ČLS JEP dne 2. 11. 2022

Stáhnout jako PDF

Mohlo by Vás zajímat

Aktualizace 1.3. 2024 (1. verze z 13. prosince 2023)

Virus varicella-zoster (VZV) patří mezi DNA viry, jedná se o herpetický virus z čeledi Alfa-Herpesviridae. Lidský organismus je jediný rezervoár a zdroj infekce. Přestože má jediný sérotyp, genové analýzy umožňují jeho další dělení na 7 genotypů. Varicela (plané neštovice) je primární manifestací infekce, reaktivací viru v senzitivních gangliích dochází k onemocnění herpes zoster.

Respirační syncytiální virus (RSV) je běžný respirační patogen; onemocnění RSV se vyskytuje převážně v zimních měsících ve všech věkových skupinách, ale největší morbiditu a mortalitu vykazuje v kojeneckém a batolecím věku a u seniorů. Je nejdůležitější příčinou infekcí dolních cest dýchacích (bronchiolitidy a virové pneumonie) u kojenců.

Infekce lidským papilomavirem (HPV) je velmi častá – většina lidí se s ní během života setká, často bez jakýchkoli příznaků. Některé typy papilomaviru však mohou způsobit dlouhodobé zdravotní obtíže. Infekce HPV je celosvětově považována za jedno z nejčastějších sexuálně přenosných onemocnění.

Pacienti vyžadující transplantaci solidních orgánů mají zvýšené riziko získání i komplikací očkováním preventabilních infekčních onemocnění způsobené základním onemocněním a jeho léčbou. Prevence infekčních onemocnění očkováním je velmi důležitou a nedílnou součástí jejich léčby.

Infekční onemocnění v průběhu těhotenství může ohrozit nejenom matku, ale i plod a celý průběh těhotenství. Těhotné ženy mají zvýšené riziko závažných infekcí. Důvodem jsou jednak mechanické a patofyziologické změny, jako je nižší dechový objem, imunitní adaptace na plod, pak také samotné imunologické změny.