» Aktuality » 🧠Může vakcína proti pásovému...
24. 7. 2025

🧠Může vakcína proti pásovému oparu snižovat riziko demence?

👩‍⚕️ Nová silná evidence z Walesu a Stanfordu
Studie publikovaná v časopise Nature provozovaná vědci z Stanford Medicine využila data z populace podle data narození v roce 2013 v rámci očkovacího programu proti pásovému oparu ve Walesu. Analýza zdravotních záznamů více než 280 000 seniorů odhalila, že lidé očkovaní Zostavaxem měli o 20 % nižší relativní riziko demence během následujících sedmi let . 

💡 Podpořené dalšími studiemi a meta-analýzou
Retrospektivní analýzy vzorků z USA (VHA a databáze MarketScan) u pacientů nad 65 let ukázaly 31 % až 35 % snížení rizika demence, a to i po přizpůsobení mnoha rizikovým faktorům. Meta-analýza pěti studií (více než 103 000 očkovaných) sice zaznamenala vysokou heterogenitu, ale celkový odhad rizika OR ≈ 0,84 nasvědčuje příznivému účinku.

🔬 Vliv nové generace rekombinantní vakcíny Shingrix
Výzkum z Oxfordu publikovaný v Nature Medicine ukazuje, že rekombinantní vakcína proti pásovému oparu (Shingrix) ve srovnání s živou vakcínou Zostavax prodlužuje dobu bez diagnózy demence o cca 17 %, což odpovídá asi 164 dnům navíc u osob, kterým byla později diagnostikována demence. V kohortových studiích v USA s 436 788 osobami (M.Taquet, NPJ Vaccine 2025), které byly očkovány jak vakcínami proti pásovému oparu s adjuvans AS01 (Shingrix), tak vakcínami proti respiračnímu syncytiálnímu viru (RSV) s adjuvans AS01 (Arexvy), samostatně nebo v kombinaci, se ukázalo, že očkování s vakcínou obsahující toto adjuvans je spojeno se sníženým rizikem demence v průběhu 18 měsíců. Mezi oběma vakcínami s adjuvansem AS01 nebyl pozorován žádný rozdíl, což naznačuje, že adjuvans AS01 samo o sobě může hrát přímou roli ve snižování rizika demence.

🧬 Jak může vakcína působit? Teoretické mechanismy:
Prevence reaktivace varicella-zoster viru (VZV) – vakcína blokuje reaktivaci latentního viru, čímž zabraňuje zánětlivým procesům v mozku, které mohou přispívat k neurodegeneraci. Trénink imunitního systému (tzv. non‑specific effects) – vakcíny mohou posilovat obecnou imunitní odpověď a omezovat zánětlivé cytokiny, které podporují akumulaci amyloidu nebo tau bílkovin. Takový vliv byl pozorován i u jiných vakcín (influenza, tetanus, BCG…). Svůj vliv může mít receptorové adjuvans, které stimuluje kromě získané imunity, cestou Toll-like receptorů také vrozenou složnku imunity.

 ⚠️ Co studie neukázaly / omezení
Většina dat pochází z retrospektivních observačních studií, jedná se zatím o asociaci, nikoliv definitivním prokázání kauzality.
Meta‑analýza měla značnou heterogenitu a celkový OR nebyl statisticky výrazně pod 1 s významným p‑value. Jsou připraveny randomizované klinické studie, které se budou snažit efekt vakcíny na demenci potvrdit. 

Mohlo by Vás zajímat

Podle informací firmy Sanofi bylo počátkem září dovezeno do České republiky 195 000 dávek chřipkové vakcíny Efluelda® (pro osoby 60+ let věku), která je od 7.9.2026 dostupná pro distributory v České republice. Následovat bude další dodávka vakcíny Efluelda počátkem října. Ostatní vakcíny proti chřipce se očekávají s avizovaným zpožděním počátkem listopadu 2026.

Evropská komise schválila rozšíření indikace konjugované meningokokové vakcíny MenQuadfi proti séroskupinám A, C, W a Y pro kojence již od 6 týdnů věku. Dosud byla vakcína v Evropské unii určena pro děti od 12 měsíců. Nová registrace rozšiřuje možnosti prevence invazivních meningokokových onemocnění v období nejvyššího rizika výskytu těchto závažných infekcí.

Před dvaceti lety se v Austrálii začala psát historie jednoho z nejúspěšnějších preventivních programů moderní medicíny. Od podání prvních dávek vakcíny proti lidskému papilomaviru (HPV) v roce 2006 se Austrálie stala světovým lídrem v prevenci HPV asociovaných onemocnění a dnes je na nejlepší cestě stát se první zemí na světě, která eliminuje karcinom děložního čípku jako významný problém veřejného zdraví.

Příprava chřipkových vakcín pro sezonu 2026/2027 je letos komplikovanější než v předchozích letech. Výrobci se potýkají s kombinací regulatorních, logistických i výrobních překážek, které mohou vést ke zpoždění dodávek některých vakcín na evropské trhy. Očkující lékaři i pacienti by proto měli počítat s tím, že dostupnost jednotlivých vakcín v úvodu sezony nemusí být zcela standardní, nicméně lze očekávat celkově vyšší dodávky počtu vakcín do ČR v porovnání s loňským rokem. Přes to by nemělo být ohroženo doporučované načasování vakcinace v měsících říjen - listopad.

Personalizovaná mRNA vakcína proti melanomu V940 (mRNA-4157, intismeran autogene) vyvíjená společnostmi Moderna a Merck dosáhla pozitivních výsledků ve studii klinického hdofáze III. V kombinaci s pembrolizumabem významně prodloužila dobu bez návratu onemocnění i bez vzniku vzdálených metastáz u pacientů po chirurgickém odstranění vysoce rizikového melanomu. Jde o první pozitivní studii fáze III pro individualizovanou protinádorovou vakcínu a zároveň o první úspěšnou mRNA terapii nádorového onemocnění v této fázi klinického hodnocení.

,