» Aktuality » 🧠Může vakcína proti pásovému...
24. 7. 2025

🧠Může vakcína proti pásovému oparu snižovat riziko demence?

👩‍⚕️ Nová silná evidence z Walesu a Stanfordu
Studie publikovaná v časopise Nature provozovaná vědci z Stanford Medicine využila data z populace podle data narození v roce 2013 v rámci očkovacího programu proti pásovému oparu ve Walesu. Analýza zdravotních záznamů více než 280 000 seniorů odhalila, že lidé očkovaní Zostavaxem měli o 20 % nižší relativní riziko demence během následujících sedmi let . 

💡 Podpořené dalšími studiemi a meta-analýzou
Retrospektivní analýzy vzorků z USA (VHA a databáze MarketScan) u pacientů nad 65 let ukázaly 31 % až 35 % snížení rizika demence, a to i po přizpůsobení mnoha rizikovým faktorům. Meta-analýza pěti studií (více než 103 000 očkovaných) sice zaznamenala vysokou heterogenitu, ale celkový odhad rizika OR ≈ 0,84 nasvědčuje příznivému účinku.

🔬 Vliv nové generace rekombinantní vakcíny Shingrix
Výzkum z Oxfordu publikovaný v Nature Medicine ukazuje, že rekombinantní vakcína proti pásovému oparu (Shingrix) ve srovnání s živou vakcínou Zostavax prodlužuje dobu bez diagnózy demence o cca 17 %, což odpovídá asi 164 dnům navíc u osob, kterým byla později diagnostikována demence. V kohortových studiích v USA s 436 788 osobami (M.Taquet, NPJ Vaccine 2025), které byly očkovány jak vakcínami proti pásovému oparu s adjuvans AS01 (Shingrix), tak vakcínami proti respiračnímu syncytiálnímu viru (RSV) s adjuvans AS01 (Arexvy), samostatně nebo v kombinaci, se ukázalo, že očkování s vakcínou obsahující toto adjuvans je spojeno se sníženým rizikem demence v průběhu 18 měsíců. Mezi oběma vakcínami s adjuvansem AS01 nebyl pozorován žádný rozdíl, což naznačuje, že adjuvans AS01 samo o sobě může hrát přímou roli ve snižování rizika demence.

🧬 Jak může vakcína působit? Teoretické mechanismy:
Prevence reaktivace varicella-zoster viru (VZV) – vakcína blokuje reaktivaci latentního viru, čímž zabraňuje zánětlivým procesům v mozku, které mohou přispívat k neurodegeneraci. Trénink imunitního systému (tzv. non‑specific effects) – vakcíny mohou posilovat obecnou imunitní odpověď a omezovat zánětlivé cytokiny, které podporují akumulaci amyloidu nebo tau bílkovin. Takový vliv byl pozorován i u jiných vakcín (influenza, tetanus, BCG…). Svůj vliv může mít receptorové adjuvans, které stimuluje kromě získané imunity, cestou Toll-like receptorů také vrozenou složnku imunity.

 ⚠️ Co studie neukázaly / omezení
Většina dat pochází z retrospektivních observačních studií, jedná se zatím o asociaci, nikoliv definitivním prokázání kauzality.
Meta‑analýza měla značnou heterogenitu a celkový OR nebyl statisticky výrazně pod 1 s významným p‑value. Jsou připraveny randomizované klinické studie, které se budou snažit efekt vakcíny na demenci potvrdit. 

Mohlo by Vás zajímat

Nenechte si ujít letošní Hradecké vakcinologické dny. XXI. ročník se uskuteční 1.–3. 10. 2026.

Na sociálních sítích se začala objevovat velice nebezpečná a poplašná zpráva o vadné šarži pasivní imunizace proti infekci RSV, zatajovaným úmrtím po aplikaci a nabádání k odmítání imunizace kojenců. Šest lékařských společností k tomu zaujalo jasné a společné stanovisko odmítající tyto ničím nepodložené poplašné zprávy, která mají prvky trestného činu.

V Evropě se očekává další rozšíření možnosti pasivní imunizace novorozenců a kojenců proti infekci RSV s využitím monoklonální protilátky clesrovimab (Enflonsia), která čeká na schválení Evropskou lékovou agenturou.

Podle sdělení Ministerstva zdravotnictví bylo v období od 1.1. 2025 do 10.11. 2025 aplikováno již 196 000 dávek vakcíny proti virové hepatitidě typu A, většinou se jednalo o první dávky. V rámci mimořádného očkování pak bylo aplikováno více jak 11 000 dávek.

Dnem 11.11.2025 došlo k avizovanému uzavření přístupu do poradny pro očkující lékaře, která je nyní přístupná pouze členům České vakcinologické společnosti. Podobně jsou pro členy přístupné přednášky z předchozích ročníků kongresu Hradecké vakcinologické dny.