Otázky a odpovědi
Očkovací kalendář
Časopis Vakcinologie
Anketa:

Nechal byste se očkovat
proti pásovému oparu?

Ano
44% (2260x)
Ne
56% (2881x)

Argumentační banka

Argumenty pro očkovat seniory proti pneumokokové infekci

Prof. MUDr. Roman Chlíbek, PhD.

  1. Jaké skupiny populace jsou pneumokokovými infekcemi nejvíce ohroženy a proč? 
    V současné době jsou z hlediska věku nejvíce ohroženou skupinou osoby starší 65 let věku. Výskyt pneumokokových onemocnění je v této věkové kategorii nejvyšší. Necelá polovina všech závažných forem v celé populaci proběhla v loňském roce právě u seniorů a 94 % všech úmrtí na toto onemocnění v roce 2014 se vyskytlo u dospělých osob. Většině se dalo předejít očkováním. Další ohroženou skupinou osob jsou kuřáci a chronicky nemocní lidé bez ohledu na věk. Příčinou je hlavně snížená výkonnost imunitního systému, nedostatečná funkce buněčné imunity a tím nedostatečná obranyschopnost organismu proti pneumokokovým baktériím. S tím se setkáváme právě u seniorů a dlouhodobě nemocných lidí.

  2. Liší se nějak průběh onemocnění u dětí a dospělých, případně seniorů? 
    Liší. U dospělých je převažující formou pneumokokový zápal plic, kdežto u dětí je to zánět středouší, septické stavy nebo zánět mozkových blan. U seniorů až 75 % pneumokokových onemocnění pak tvoří zápaly plic. V celé Evropě je výskyt zápalů plic 14 x vyšší u seniorů než u ostatní populace.

  3. Jaké jsou možné komplikace pneumokokové infekce? Je zde rozdíl mezi dětmi, dospělými a seniory? 
    V případě pneumokokových infekcí nejde ani tak o komplikace, jako o závažnost průběhu způsobené baktérií. Pneumokok má na svém povrchu enzymy, které mu umožňují invazi, proniknutí do krevního řečiště, napadení mozkových obalů, osrdečníku, kloubů, pobřišnice. Tyto závažné průběhy jsou nejčastější u novorozenců a kojenců, u dlouhodobě oslabených osob a seniorů. Zároveň má pneumokok takové složení svého pouzdra, že imunitní systém, který je nezralý u malých dětí, nebo je oslabený jinou nemocí nebo je „vyhaslý“ věkem, se neumí bránit a s tímto mikrobem bojovat.

  4. Jak je to s pacienty, kteří mají nějaké chronické zdravotní problémy? Jsou nějací z nich ve větším riziku infekce a případných komplikací?
    Chronické onemocnění vede k oslabení té složky imunitního systému, která má bojovat s pneumokokem. Proto jsou ve vyšším ohrožení a riziku zejména osoby s poruchou či ztrátou sleziny, s chronickým onemocněním plic, srdce, jater a ledvin, také diabetici nebo například osoby po transplantaci. Pneumokokové onemocnění může také daleko závažně, s rizikem úmrtí, probíhat u osob se zhoubným nádorovým onemocněním, zvláště pak při onemocnění krve. Ne vždy si například kuřáci uvědomují, že dlouhodobé dráždění sliznice dýchacích cest kouřem vede ke snížení tzv. slizniční imunity a tím ke zvýšenému riziku napadení dýchacích cest pneumokokem.

  5. Proč na infekci způsobenou pneumokoky a následné komplikace pacienti umírají? Je to dané tím, že se třeba podaří původce infekce odhalit pozdě?
    Může to být jeden z důvodů, že se nemoc včas nezačne léčit vhodnými antibiotiky. Na druhou stranu, u oslabených osob nemusí ani antibiotika pomoci. Invazivita baktérie je natolik silná, že prolomí ochranou imunitu a i přes léčbu může člověk zemřít. Hlavní důvod závažného průběhu spojeného s úmrtím je síla baktérie a nedostatečný výkon imunitního systému. Proto je řešením posílení imunity u seniorů nebo oslabených osob účelně voleným očkováním. Očkovací látka zvýší potřebnou složku imunity tak, že je schopna boj s baktérií vyhrát.

  6. Jaký je zájem o očkování mezi českou populací? Jak jsme na tom ve srovnání se zahraničím? 
    Bohužel stále minimální. Zájem o očkování proti pneumokokům můžeme přirovnat k chřipce, kde se nechávat očkovat pouze 5-7 % populace. Lepší je situace v dětské populaci, kde rodiče nechávají očkovat proti pneumokokům 77 % dětí, ale jejich rodiče a prarodiče již očkování pro sebe nepovažují za důležité. Například v USA je proočkovannost v kategorii 19-64 let 21,2 % a u seniorů starších 65 let dokonce téměř 60%. O těchto číslech si můžeme nechat jenom zdát.

  7. Proč je proočkovanost v Česku tak nízká? Je to tím, že lidé toto onemocnění podceňují a očkování jim přijde zbytečné? 
    Lidé spíše nejsou dobře informováni. Nevědí, jaké je riziko a komu hrozí závažný průběh onemocnění či úmrtí. Je zapotřebí, aby nejenom praktičtí lékaři, ale také stát a zdravotní pojišťovny více podporovali očkování samotné a kladli větší důraz na prevenci, než na léčbu. Naši pacienti také ještě nejsou tak zvyklí, na rozdíl od západní Evropy, se aktivně starat o své zdraví a více se zaměřit na předcházení nemocí. Často více uvěří reklamě na neúčinné vitamínové preparáty či potravinové doplňky, za které utratí vysoké částky peněz a méně naslouchají vědecky prokázaných faktům o očkování.

  8. Co by se stalo, kdyby vzrostla proočkovanost seniorů? Došlo by k úspoře nákladů na jejich léčbu? 
    Zcela nepochybně. V některých zemích, kde je vysoká proočkovannost dětí proti pneumokokům, pozorují pokles onemocnění nejenom u očkovaných dětí, ale také u dospělých a seniorů. Je to dáno tím, že děti jsou často zdrojem nákazy pro dospělé. U nás tento efekt bohužel nepozorujeme, možná to souvisí s ne ještě zcela dostatečnou proočkovanností dětí. O to více než v jiných zemích by větší očkování seniorů zcela jistě snížilo současný nejvyšší trend výskytu v této věkové kategorii, snížila by se jejich úmrtnost a náklady na hospitalizace a drahou léčbu.   

Argumenty proč očkovat proti HPV

  1. Ochrana před nejčastějším pohlavně přenosným onemocněním
    Infekce lidským papilomavirem se přenáší pohlavním stykem při sexuálních praktikách, nejenom při vlastním pohlavním styku, ale také pouhým vzájemným kontaktem genitálií nebo kontaminovanými prsty. Vzácný, ale možným je také přenos např. kontaminovaným ručníkem či spodním prádlem. Až 80 % osob se během svého života alespoň 1x infikuje lidským papilomavirem. Proto je to nejčastější pohlavní onemocnění.

  2. Ochrana před vznikem lézí cervixu – CaCx
    Je prokázaná vysoká účinnost očkování před vznikem prekancerózních lézí cervixu (CIN 3), které jsou spolehlivým markerem účinnosti proti karcinomu cervixu. Ani řádně prováděný pravidelný screening nemusí včas odhalit např. adenokarcinom cervixu.

  3. Ochrana před zbytečnou konizací čípku
    Pokud díky očkování nevznikají na cervixu různé typy lézí, nemusí se provádět následné konizace čípku. Je prokázaný pokles počtu konizací čípku u očkovaných dívek v porovnání s neočkovanými.

  4. Ochrana před problémy s otěhotněním, potraty, předčasnými porody
    Jestliže očkování zabraňuje vzniku lézí čípku vyvolaných HPV infekcí a tím pádem nedochází ke konizacím čípku, je eliminován jeden z možných faktorů obtížného otěhotnění, případně potratů či předčasných porodů z důvodu snížené funkčnosti poškozeného čípku děložního.